Reklama
 
Blog | Jiří David

„Falešný“ M.Topolánek u „pravdomluvného“ S.Berlusconiho

aneb mejdan premiérů a osobní rezignace.

Kašlu na to jaký má, nebo nemá Mirek Toplánek ztopořený penis, ať už v době premiérování, nebo i po něm.

Kašlu na to jestli je fotomontáží- fake(všudepřítomný"magický photoshop") ztopořený penis za který by se mimochodem nemusel stydět, žádný pornoherec v našem věku, natož on sám. Mirek je totiž jen o 4 měsíce starší než já, takže vím o čem mluvím a výškově jsme asi stejní.

Kašlu i na to že se jeho Lucie Talmanová ohradila, s tím že taky ví svoje, neboť na rozdíl od nás, jej zná nahého. Jenom teď nevím, jestli ji vadil rozměr, nebo jen, že už není sama, kdo má na něj nárok.

Reklama

Kašlu na to, že kdejaká chytra psycholžka může tvrdit(doslova), že ať tak nebo onak, získá M.T. další ženské příznivkyně…….

Kašlu na to, že si chce kdekdo, zleva, zprava, nahonit(chtěl jsem napsat doslova, ale nechci být lacině v(b)ulgarní)své politické body. Vždyť i domnělé, nebo třeba i skutečné milenky zajistily jednu dobu V.Klausovi v běžné populaci auru chlapáka a v té intelektuální sféře úsměvné("chápající") tváře.

Kašlu na to, jaká média jsou jakoby levicově bulvární, pravicově seriozní, nebo pravicově bulvární a levicově seriozní, když většinou nejsou ani jedny, které by utvařely názor(aspoň u nás) a ne se slovy V.Bělohradského, pouze přiměřený morální kýč- lyrický idiotismus spojený například s opožděným antikomunismem(mimochodem se na rozdíl od jiných, dnes postkomunistických zemích, Češi dle V.B. bouřili nejméně). V čem je v tomto kontextu serióznější a v čem bulvárnější například Respekt, Blesk, AHA, A2, Hospodářské noviny, Právo, Lidové noviny, MfDnes, Reflex, Nova, ČT atd. Kdo a za co i kolik je ochoten zaplatit. Kolik a kdy je kdo něco ochoten "pustit" a něco si ponechat na "jindy"? Kdo nikdy nevydá, neodvísilá skutečné toky peněz a informací, například u svých majitelů, svých ředitelů, zřizovatelů atd.

Takže kašlu i na to jestli je prvotni vejce nebo penis………..

Myslím, že však mohu říci, že po více jak 25 letech intenzivního napojování se na pozitivní ovlivňování našeho veřejného prostoru, aniž bych chtěl zásadně změnit svět, jsem ničeho nedosáhl. Nic se nezměnilo, kromě sofistikovanějších kulis.

Chce se mi totálně rezignovat, vzdát se, přijmout porážku, odejít. Nejde nikdy vyhrát(to není pláč!) i když už vím, že nelze nalézt ani ospravedlnění jen ve své práci. Přesto jsem prohrál a nikdo mi nemusí říkat, že to celé není, nebyla hra.

Jiří David