Reklama
 
Blog | Jiří David

Umělci v tkzv. veřejném prostoru, viz například R. Týc

Roman Týc je vědomým odrazem své doby, což obecně automaticky neznamená, že je i umělcem své doby. Příkláním se však k faktu, že se jako umělec má posuzovat! Jelikož se v médiích, těch většinových objevuje jeho prace konfrontovaná s mým projektem Srdce na Hradem, rád se k tomu jednoznačně vyjádřím.

R.Týc důležitým jedincem, který se, byť trochu chaoticky,
veřejně ve veřejném prostoru vyjadřuje ke konvencím této společnosti.

Proto znovu a důrazněji použiji i některá slova a věty, ktere jsem použil ve svém delším, posledním bolgu Respektu.

Společnosti která si stereotypně skrze politickou moc nárokuje onen veřejný
prostor, rozhoduje mezi normálním a nenormálním, tedy o tom co se má a nemá, o
tom co se sluší. Ostatně co smíme nebo nesmíme sdílet s mocí, aniž bychom
žili v rozporu se svým svědomím.

Reklama

Umělci, kteří svůj občanské postoje legitimně a autenticky
propojují se svou prací, musí i umět klást odpor těmto společensko politickým
tendencím, které nejen kreativní jedince, z toho to prostoru, vylučují.

Ať už to je třeba prvoplánová provokace, či ironie, která
nabourává kliše masové kultury nebo velmi sofistikovaný(rafinovaný) umělecký počin,
který zvyšuje kvalitu společnosti, její sebevědomí.

Tak může často dojít i věcem a jevům, které se zdánlivě podobají
kriminálním praktikám, ve skutečnosti zviditelňují a zostřují naší unavenou vnímatelnost.

Myslím, že tomuto mění bychom se měli pokoušet porozumět,
než je automaticky kriminalizovat.

Plně se kloním na stranu takovýchto lidí.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama