Snad mnozí z vás například zaznamenali, že Praha, kromě klasiků jako
 Zrzavy, Filla, Štýrský, Toyen, rozšířila nabídku o Prague biennale 3 v
 karlínských halach na Thámově ulici v blízkosti matra Křižíkova. 
Biennale nabízí mnohost a různost pohledů na současné světové vizuální uměním, dobrá fráze, ne?!
 Přesto
 tomu tak je, nenabízím vám však tímto typem na výstavu žádnou 
 pohodlně zažitkovou satisfakci, ani klidné rozjímaní, relax. Budete
 unaveni, možná i frustrováni, roztrpčeni, zaskočeni, zneklidněni, možná
 i naštváni…….teda aspoň ti co očekávají pohlazení a klid,
 nepřemýšlení, estetickou podívanou a pod.
 Ano už slyším hlasy a
 proč ne, proč se neustále nechávat "trýznit", znepokojovat, proč se
 nenechat unášet krásou(teda obecnou představou o kráse).Hmm, budete mít
 pravdu a zároveň ne! 
 Dnešní umění, které chce přinášet
 "autentické" reflexe současne okolní reality bez laciných fíglů na
 podbízení, falešných konstrukcí spojených se slovem umět(to znamená
 víceméně řemeslně vyrobit, sestavit, mateiálně vytvořit, slepit,
 vykomponovat a pod.)skutečně předem nenabízí  poklidné Matissovské
 křeslo po práci. To však v žádném případě neznamená, že je bez silných
 emocí a prožitků. Není nihilistické, zbytečné(pokud zbytečnost
 nevnímame jako přednost), ozdobou, trapným šokem, atraktivní
 lunaparkovou podívanou, či pouze suchou nudou.To ani náhodou, jen to
 chce i jistou zanícenost diváka, jeho vědomou i citovou snahu se
 podílet. 
 Chce to opravdu i vloženou diváku energii a to
 samozřejmě a nutně vyčerpává. Navíc je bez záruky a nemusí být na věky,
 či běžným směnným zbožím a to je na něm úžasné, fascinující. 
Běžte a dívejte se, nebudte předem naštváni, je to na vás.
 Před
 pár dny ovšem začalo mnohem slavnější bienale a to je ono benátské.
 Nebyl jsem na zahájení, jezdím tam se svými studenty až v druhé
 polovině října, kdy jsou Benátky rano v mlze, méně turistické a tak
 nějak přívětivější asi jako za času(doufám však že bez "cholery")
 spisovatele Gustava Aschenbacha ve Smrti v Benátkách, kde by asi každy
 chtěl ve výstavních pavilónech a halách zahlednout svého Tadzia. 
 No
 zatím jen vím, že se Český pavilón opět skvěle uvedl : První den
 zahájení, který je vždy věnován odborné veřejnosti, galeristům,
 novinářům, sběratelům atd. se brány zahrad s národnimi pavilony
 otevřely dle plánu v 11hodin dopoledne. Obrovské množství odborné
 veřejnosti se nahrnulo a začalo sondovat  situaci. 
Češi však volí zajímavou, neotřele strategickou variantu:
Český pavilón 11hodina – zavřeno, lidé kolem proudí, hodnotí.
Český pavilón 12 hodina – zavřeno, nikdo neví proč, nikdo nikomu nic nevysvětluje, jen jakasi pani stojí mezi dveřmi a odmítá kohokoliv vpustit…
Český pavilón 13 hodina – zavřeno, ok proč ne, koho ostatně z přítomných kdy zajímal, no ne?!
Český pavilón 14 hodina – zavřeno, tři hodiny!!!! po oficiálním zahajení pro světovou odbornou veřejnost a media.
 Český pavilón 15 hodina
 – hurá, třikrát sláva, vrata se otevřela, nečekaná  strategie se
 vyplatila(zůstaváji jen ti co za to stojí, ne!), vedro a únava vykonává
 své, kde jsou návštěvníci, ti co vydrželi jistě nakouknou…..je libo
 něco zakoupit, jistě, kůže už  jsou k prodeji(ach tak, jen jako…) 
  Věřím,
 že za dva roky, kdy bude tento pavilón, dle pravidel propůjčen
 slovenskému umění, neboť je to Československý pavilón(!), bude vše
 jinak! 
 Češi se mohou na tomto jedinečném, prestižním mezinárodním
 poli předvést až za čtyři roky a to už možná nebudou v odpovědných
 funkcích ti co toto vše způsobili, neboť budou asi železy připoutání k
 sobě kdesi na Letné, kde  i díky nim, nikdy nevyroste žádna
 knihovna!! 
Sláva našim zachráncům! Svět stojí přeci za h…….
Hezké léto a neutopte se
Jiří David
