Ano, jistěže bychom měli kulturou umět vytěsňovat z veřejného prostoru balast co se za umění rád považuje(nemluvě o politické pragmatismu a cynické zvůli), ale….
Možná je daleko horší, že jednotlivé oblasti (území)kultury – umění se mezi sebou nedokážou obsahově, ale i z hlediska formy podpořit.
Ba co víc, odmítají si vzájemně porozumět, například pochopit z čeho a proč co čerpají. O čem vlastně hovoří, co sdělují, v čem je podstatná, nevnucená pospolitost, vzájemné nesobecké, nesobecké sdílení.
Síla adorovaných(často iracionálně) "zlatých" šedesátých let v českém umění(kultuře) byla právě silou, jež se vzájemně propojovala v mnoha vzájemných diskusi(chcete-li i neformalních mejdanech a pod.),sympoziích, výstavách, divadelních představení, i filmech.
Umělci, filosofové, vědci(zjednodušeně řečeno, intelektuálové) atd. o sobě věděli, respektovali se(samozřejmě i v rámci mnohých ostrých, polemik a kritik, což je normální a důležité).
Nesmutním, ani se sentimentálně nedojímám minulostí, která přinášela mnoho hnusného i na tomto poli.
Jen se rozhlížím a vsadím se o co chcete, že například současní filmoví, divadelní režiséři, scénografové, scenáristi(herce nevyjímaje), ale i filosovové, hudebníci i hudební skladatelé, spisovatelé, lidé z humanitních věd, vědci, ale i žurnalisté- odborníci, humanitně vzdělaní pedagogové, profesoři a pod., nevědí například o současném vizuálním(výtvarném) umění skoro nic(přinejlepším jen okrajově, často pouze mediálně zprostředkovaně, přežvýkané do doměněk ). Čest vyjimkám!
Jsou totiž soustředěni svou myslí a kapacitou pouze na svůj obor. Samozřejmě jejich chyba, což mi je opravdu líto.
V té oblasti, kde se pohybuji já, tedy v onom vizuálním umění, však znám mnohé a kterých si za jejich práci vážím(přiznávám však , že vím o (nejen)mladých vizuálních umělcích, jejiž intelektuální pamět a rozhled je tristní a tak trochu nechápu, jak mohou vůbec něco dělat), jež film(evropsky,světový)znají, orientují se problémech současné filosofie, sociologie, literatury, hudby v tématech a je to jejich plus především pro smysl jejich(naší) práce.
Nevolám po unifikaci, snažím se jen říci, že to co má vnitřní důvody se kreativně projevovat, není jen na okrasu jednotlivých uměleckých "disciplín", ale má smysl ve vzájemném silovém poli. Na poli, kde uvědomění jedné části spektra dokáže zhodnotit jiná čast, jež zase zpětně evokuje další vrstvu pole a takto se v mnoha rezonancích vzájemně nabíjejí, stimulují( nebo i zpochybňují).Prostě takový metaforický, klasický přírodní humus(mnoho organických látek v půdě).
V tuto chvíli hojnost umělých pescitidů, ve formě jedu rychlého uplatnění a jednostranného okupování veřejného prostoru, často v rámci podbízení se pohodlnému divákovi, tento humus otravuje a snižuje obsahovou náročnost do nižších pater zábavy a oddychu(park kultury o oddychu).Náročnost která se sice sama nezaplatí a ani po tom ale netouží a není ani pseudointelektuální samožer.To však neznamená, že se musí schovávavat a vědomě strádat(ty neustále romantizující představy!), aby si udržela svou energii.Stále je totiž jediným kritériem umění , byť v celé své společenské marnosti a zbytečnosti. A pokud se náročnost v umění(a nejde o nějaké všechno vědění brouků Pytlíků) etabluje a dnes si dovolím říci znovu pokusí o svou emamncipaci, má šanci "fungovat", oslovovat(ne moralizovat, kázat, umravnovat, povyšovat se, pohrdat atd.) i vně svých hranic.
Jiri David
P.S. ještě malé oznámení pro ty, co chtějí být účastníci vzájemného sdílení.
Na VŠUP v Praze vznikla loni na podzim, nová malá(věřím, že i progresivní) galerie 207.
Její dosavadní činnost si můžete najít na této lince:
http://galerie207.blogspot.com
P.S.Mou předběžnou retrospektivní výstavpráce za posledních cca 25 let) můžete shlédnout do 10.5.2009 v nádherném prostoru Galerie Hlavního města Prahy(Městská knihovna, druhé patro, Mariánské náměstí PHA 1), kromě pondělí, každy den do skvělých 20 hodin)